Felinoterapie - když kočky léčí

Souhrnným názvem zooterapie jsou označovány rehabilitační a psychosociální metody, které využívají pozitivního působení zvířat na člověka. V canisterapii je prostředníkem a prostředkem takového léčebného působení pes, při hipoterapii kůň a u felinoterapie kočka.

Krátká historie felinoterapie
Felinoterapie staví na podobných principech jako canisterapie, ale zatím u nás nemá tak dlouhou tradici. Přitom jsou kočky v mnoha ohledech nejen stejně vhodné jako psi, ale jsou také pro svou menší velikost v leckterých zařízeních přiměřenější a navíc nemusejí procházet žádnými zvláštními zkouškami. Vybraná zvířata musí mít klidnou, milou a vstřícnou povahu a samozřejmostí musí být jejich stoprocentní zdraví. 

Kočky nejen k chytání myší
Odpradávna měly kočky své místo v lidských obydlích kvůli své schopnosti zbavovat člověka hlodavců. Kočky jako osobnosti, které dokážou být kromě své užitečnosti ještě veselé, hravé a přítulné, se zároveň projevují jako silné individuality – někdy se sklonem prosazovat vlastní vůli, ale vždy se schopností vcítění a intuice. Pět kočičích smyslů je dovedeno až k tajemné dokonalosti a jejich obratnost je až neskutečná. To dohromady kolem koček vytvářelo a vytváří jakési mystično. Některé dávné i méně dávné civilizace kočky doslova zbožňovaly, tedy stavěly je na úroveň bohů, bůžků a model, a to nejen pro jejich specifické povahové vlastnosti, ale také pro jejich dokonalý exteriér – tedy pro stejné důvody, pro které je naopak středověké tmářství odsuzovalo a pronásledovalo.

Kdy felinoterapie léčí
Základem felinoterapie je využití vrozeného daru empatie, intuice a léčivé energie koček. To může dokázat člověku zapomenout na bolest a utrpení, navozovat duševní harmonii a napomáhat najít ztracenou životní rovnováhu, vytvářet nový smysl života, odnímat pocit osamění. I prostá zodpovědnost za blízkého milovaného tvora drží mnohdy nemocné, postižené, staré nebo nešťastné lidi při životě.

Oblast psychická je s oblastí fyzickou velmi úzce spojena. Handicapovaný člověk se může cítit vyhoštěn z lidské společnosti, uzavírat se do sebe, přestávat komunikovat s okolím a navazovat nové sociální kontakty s lidmi. Zvíře však dokáže člověku mnohé nahradit. Přijímá člověka bez předsudků a podmínek, a přitom mu poskytuje dostatek podnětů včetně náhradní citové vazby, stává se jakýmsi prostředníkem mezi člověkem a okolním světem, ale vyžaduje také splnění určitých podmínek ke svému životu - a tedy pro člověka tolik důležitý pocit zodpovědnosti a nezastupitelnosti.